Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o ničem a o všem ve vzdělávání
Je tomu na den přesně rok a několik dní, kdy jsem se cítil být osloven reklamně osvětovým sloganem, který zněl takto:?
„Nikdo
nemá „patent“ na rozum. Hledání pravdy je otázkou diskuse. Je to
vlastně
dialog různých „pravd“ – a pokud se takového dialogu nezúčastníme,
nevíme
o povaze pravdy mnoho. Je samozřejmě možné spolehnout se pouze na svůj první dojem či líbivá hesla – ta však většinou neznamenají
nic.“
Slogan pochází z webu www.obsahrozhoduje.cz a když si čtete jeho zvýrazněnou část, zjistíte, že jeho pointou je „nic“. A právě „nic“ je tím, oč jde v této nedělní krasořeči. Nebo vlastně nejde...
„Nic“ a jeho zpředmětnění v „nicotnosti“ odkazuje k maximální míře obsahového vyprázdnění. Těmito slovy označuji jev, s nímž jsme konfrontováni při různých příležitostech v různých oblastech našeho počínání – například když kupujeme máslo a ono je to „Pomazánkové“, případně, když pořizujeme rum, a on je to „Tuzemák“, a tak dále. Zkušenosti konzumentů i nezávislá měření potvrzují, že v uvedených případech obsahového vyprazdňování obsah skutečně oslabuje, vyprchá – zkrátka mizí.
A podobě je tomu ve školství. Na problém obsahové vyprazdňování školního učení poukazovala již před lety Pražská skupina školní etnografie (PSŠE), která si všímala, že ve školách oslabuje význam obsahu (učiva) a ohled k němu. Autoři výzkumu to formulují takto: „Ve srovnání s r. 1991 poklesla obliba školních předmětů [...] žáci se dívají na školní znalosti kritičtěji: to, co se naučili, už snad ani pro ně nevystupuje jako základ (ze základní školy), ale jako velmi dílčí kompetence, která vypadá navíc nespojitelná se speciálními znalostmi v pozdější přípravě na profesi. [...] Za této situace se získání poznání jeví jako formální záležitost“ (PSŠE, 2004, s. 237 – Praha: PedF UK).
Jak je patrné, obsahové vyprazdňování ve škole jde ruku v ruce s tzv. poznatkovým formalismem. Pro ten je příznačné, že žákovy znalosti jsou slabě obsahově založené a „rozdrobené“. Jinak řečeno, znalostní fragmenty jsou v mysli žáka málo propojené a stěží z nich může vyrůstat (hlubší) porozumění obsahu a jeho souvislostem.
Pokud bych měl problém slabě obsahově založených (a tudíž nepropojených) znalostí ilustrovat příkladem, uvedl bych, že žák například dokáže zpaměti odříkat znění Pythagorovy věty, ale vztahu, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků, nerozumí. Přestože si například pamatuje znění rovnice, která Pythagorovu větu formálně vyjadřuje, nedokáže symboly přiřadit k realitě nebo si není jist, co je to ta „odvěsna“ a jestli ten „čtverec“ je to „na druhou“ apod.
Jak z příkladu vysvítá, v důsledku obsahového vyprazdňování a s ním související problematické kvality znalostí se snižuje předpoklad jejich využitelnosti v praxi, a to nejen při aplikacích, ale také při řešení problémů, které jsou zadány – zdá se – zase nějak jinak.
Příčiny, proč tomu tak někdy ve školách je, jsou četné a různorodé:
- snižování rozsahu učiva a jeho náročnosti, ?
- opouštění složitějších způsobů tematizace učiva,
- nízká variabilita učebních úloh,
- nedůslednost při zjišťování, zda/jak žáci obsahu skutečně rozumí,
- málo příležitostí k uplatňování (na)učeného v různorodých (aplikačních) situacích a kontextech
- apod.
Celkově vzato tedy nejspíše slabá soustředěnost, intenzita a důslednost při práci s učivem a tedy slabý ohled k propojování a začleňování nových informací do znalostních struktur, které žáci již mají... Nebo možná (ještě) nemají...
Samozřejmě, že všechny tyto „příčiny“ mají své „příčiny“, avšak ty by vydaly na samostatnou krasořeč, pročež je zde nebudu nyní rozebírat. Prostě v tuto chvíli jen řeknu, že dle mého pozorování se trend obsahového vyprazdňování zvýrazňuje a stává se skutečným (a nereflektovaným) cílem na horizontu našeho usilování. Nebo spíše neusilování...
Ale konec pohřebních řečí a zpátky k žánru krasořečí a k úvodnímu sloganu. Ten vystihuje z mého pohledu ještě jeden podstatný aspekt, a sice, že důležitá je naše účast na dialogu různých „pravd“ s tím, že pokud se dialogu neúčastníme, nevíme o povaze pravdy mnoho.
Ano, toto je sociálně konstruktivistická teze, z níž vyplývá, že obsah nelze chápat jako cosi předem daného a uzavřeného, nýbrž jako široce otevřenou možnost dobírat se různých významů (interpretací či „pravd“). Takto chápaný obsah má potenciál pro poznávání a učení, které směřuje k porozumění na základě do-rozumívání založeného na různých výrazech. Jak známo z analytické filosofie, význam výrazu přitom spočívá v určení okolností, za kterých mají dva výrazy stejný význam. Toto se má dít účastí na dialogu. Dialog má vést k tomu, že s vaším „něčím“ koresponduje v mysli jiného člověka jeho přibližné „něco“ a nikoliv „nic“ či „cokoliv“. A to je to, o co jde. Nebo spíše nejde...
Pozitivní na tom všem je, že potenciálně tak vlastně všichni (dohromady) víme všechno, přestože každý ví jen něco, a tudíž jsme "odsouzeni" k vzájemnosti. Takto bych ostatně přeformuloval předmětný slogan, pokud bych se chtěl v zájmu této nedělní krasořeči projevit jako pedagogický optimista. A to já bych při neděli rád, jakkoliv je optimismus opiem lidstva... Ale kdo ví, když nikdo vlastně nic neví...
Tomáš Janík
Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o třídní knize, kterou hledáme už sedmý rok
Ztratí se třídní kniha, prosím. Je to studentská legrace a já mám pro studentskou legraci pochopení. Ale, chlapci, vždyť my už tu třídní knihu hledáme sedmý rok... A to už, nezlobte se, to už pomalu přestává být vtipné. (J. Cimrman)
Tomáš Janík
Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o (vy)chování řeznického psa
Račte si pro své ratolesti přát vychování řeznického psa? Náš výchovný ústav je tou nejlepší volbou na poli edukace. Tisíce děkovných dopisů!
Tomáš Janík
Nedělní pedagogické krasořeči: na závěr o křehkosti konsensů ve vzdělávání
Úkol dneška: vybruslit z rozporů ve věcech výchovy a vzdělávání... Vznešenost konsensů a obtížnost jejich dosahování... Bedna s nápisem fragile pro transport konsensů... Šťastný a veselý nový školní rok...
Tomáš Janík
Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o alternativách v reakci na odcizení
Pocit odcizení, sociálního chladu a nepřiměřeného tlaku na výkon pro výkon... To jsou příčiny rostoucího zájmu o pedagogické alternativy včera, dnes a možná i zítra. Rozvíjí se „pedagogika záchrany“ a vynalézá se flexischooling...
Tomáš Janík
Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o posilování ruky trhu a o učení v rukou samouků
Ruku v ruce s tím, jak se ruka státu uzavírá, ruka trhu posiluje. Kdo by řekl, že vzdělávání může být tak dobrý byznys. Čím vyšší výlohy, tím naléhavější potřeba převést učení co nejdříve do rukou samouků...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum. Nahradit ji může Havel
Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy jako ministryně pro vědu a výzkum. Jméno...
Muž se nadýchal chemikálie, která unikla z tlakové lahve. Patrně jde o chlor
Kvůli úniku neznámého štiplavého plynu zasahovali hasiči ve středu a ve čtvrtek v Gorkého ulici v...
Zastal se urážené kamarádky, schytal kopanec do hlavy. Policie hledá útočníka
Pražští policisté pátrají po agresorovi, který v březnu v Karlíně napadl jiného muže. Incident se...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Political, Cultural and Economic Affairs Assistant
Velvyslanectví Thajského království
Praha
nabízený plat:
34 310 - 39 458 Kč
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 409x